Obsah

Kronika obce

 
Obec Býkev tvoří dvě místní části:
 
1. 1.   Býkev
2. 2.   Jenišovice
 

Údobí vzniku:    1. část Býkev
 
První historická zmínka o této části se datuje do 14.století (1392), obec se rozvíjela jako obec zemědělská na úrovni statků a malorolníků. S tímto rozvojem zemědělství se postupně rozvíjely i příslušné služby. Ještě v období 2.světové války zde byly dvě kovárny a dva pohostinské podniky. V období let 1918 - 1920 byla v obci postavena obecná škola, která byla v průběhu šedesátých let pro nedostek žáků zrušena a její budova byla dána do služeb místní samosprávy.
V průběhu let 1918 až 1920 byl v obci vybudován památník obětí 1. světové války formou sochy vítězného lva stojícího na poražené habsburské orlici. Na podstavci jsou jména místních občanů. kteří padli na frontách této války. Za tímto památníkem je hrob vojína Rudé armády, který padl při osvobozovacích bojích v druhé světové válce.
Demografický vývoj byl dán zemědělskou výrobou, především v období let 1946 až 1989, kdy na tomto úseku výroby pracovalo až 90% obyvatel obce. V této době byla převážná část zemědělské půdy obhospodařována Státním statkem. V současné době má tato část obce kolem 360 obyvatel.
 
2. část Jenišovice
 
První historická zmínka o této části se datuje do 12.století, obec se rovněž rozvíjela jako obec zemědělská na úrovni malorolníků a statku, který byl spolu se zámeckou budovou v majetku hraběnky Francisky von Groote. Tato zámecká budova byla postavena v roce 1900 a a deset let před ní, to jest v roce 1890 zde byla postavena kaple zasvěcená p. Marii. V obci byl až do roku 1947 dětský útulek pod správou výše uvedené hraběnky. V útulku byl řádové sestry a dvě pečovatelky. V období druhé světové války v zámecké budově sídlil Říský správce zemědělských pozemků. 
V poválečném období, po konfiskaci zemědělského majetku zde vzniklo JZD, které postupně přešlo do hospodářství Státního statku. Zámecká budova byla předána v padesátých letech k účelu místní samosprávy, která zde postupně vybudovala kulturní středisko obce, na úrovni kinosálu a tanečního sálu včetně knihovny. Během šedesátých let se Jenišovice sloučily s obcí Býkev pod názvem obec Býkev. V devadesátých letech byla zámecká budova předána jako státní majetek restituentovi, vlivem nedokončených rekonstrukčních prací a nevyřešených majetkových vztahů zbyly z této budovy pouze obvodové zdi.
V současné době má tato část obce kolem 80 obyvatel.
 
Povodeň

Srpen roku 2002 bude zapsán nadlouho černým písmem v historii tohoto státu. Od 10.srpna vydatně prší, hladiny řek, především Vltavy prudce stoupají a zaplavují postupně od jižních Čech rozsáhlá území ve svých povodích. Z mírné a opěvované Vltavy se stává běsnící živel, který ničí všechno co mu stojí v cestě. Lidé přichází o svůj majetek a bohužel v mnohých případech i o střechu nad hlavou. V Praze je zatopen a zničen Karlín, část Holešovic a Libně. Voda postupuje od Prahy i do naši oblasti, zničeny jsou Zálezlice, Vrbno a další obce, které jsou v dosahu Vltavy, rozvodňuje se i Labe. Labe zaplavuje podstatnou část Hořína a Brozánek. Voda se rozlévá i směrem k Býkvi. 12.srpna začíná být situace kritická i pro Býkev. Celý obecní úřad je v pohotovosti, je nařízena evakuce občanů. Starosta Jiří Golbrich a místostarosta Josef Šmíd organizují výstavbu hrází, které by měly zabránit průnik vody od Hořína a Baraby do obce. Podle odborníků by voda v Býkvi v oblasti kolem rybníka dosáhla výšky 160 cm. Vzhledem k stavebnímu charakteru postižených domků by to znamenalo jejich zborcení, jako se to už stalo v Hoříně a v jiných obcích. Další problém by tu nastal, že voda by neměla kam odtékat. Kritická situace nastavá ve čtvrtek 15.srpna večer, voda začíná prosakovat pod hrázemi směrem k obci. Je svolána výpomoc občanů a v nočních hodinách znovu přijíždí technika od pana Pechara, pracuje celou noc. V pozdních večerních hodinách se dovídáme, že Labe začíná kulminovat na deseti metrech, prognóza byla dvanáct metrů. Je tedy naděje, že voda začne pozvolna opadávat.        

Voda sice v okolí opadává, ale pro Býkev problém nekončí - rozvodnil se místní rybník. Situace je natolik kritická, že musela nastoupit vojenská technika. Jediné řešení je; vodu z rybníka odčerpávat mimo obec, tak aby odtékala do Baraby. Ve dne v noci běží čerpadla, tato situace trvá až do počátku měsíce prosince. V tomto období se situace stabilizovala a nebezpečí dalšího rozlivu pomíjí. Díky vojenskému útvaru z Bělé pod Bezdězem a hasičskému sboru z Lužce n.Vl. nedošlo k poškození žádného majetku v obci.    
 
Výstavba vodovodu
Výstavbu vodovodu v obci Býkev předcházela projektová dokumentace zpracovaná paní ing. Terezitou Čermákovou z VKM Kladno-Mělník. Dokumentace řešila napojení obou částí obce na hlavní řad jdoucí podél silnice I/16. První napojení se týká části Býkev a je provedeno ve vodovodní šachtě umístěné u křižovatky komunikace ve které se napojuje.